Za zrcadlem - 2.kapitola

5. dubna 2013 v 14:41 | Márč |  Za zrcadlem
Druhý díl, trošku později, ale tak co :D
Sladký úsměv na jeho tváří více zdokonaloval jeho rysy a světle hnědé, kudrnaté vlasy mu padaly jemně do očí. Dívka se lekla a zhrozením couvala k opačné straně pokoje.

,,Promiňte nechtěl jsem vás vylekat." Chlácholil ji svým hlasem.
,,Ale vylekal." Křikla.
,,Omlouvá se." Pověděl s klidem. Rose se začala uklidňovat a více si všímat toho, co zrovna vidí. Pohledný kluk stojící v zrcadle. Komické, ale děsivé.
,,Jak jste se octl vevnitř?" Zeptala se zdvořile. On se rozhlédl okolo sebe.
,,Spíše, jak vy jste se ocitla vevnitř." Opravil ji. ,,Smím se zeptat na vaše ctěné jméno?" Pověděl po chvilce.
,,Jmenuji se Rose. Jak vy?" Nadzvedla jedno obočí čekající na svou odpověď.
,,Aranel, paní." Uklonil se, přičemž se stále usmíval.
,,Karamel?" Zasmála se. On však zachoval chladnou tvář.
,,A-R-A-N-E-L." Hláskoval. Tím Rose zrudla nad svým nepovedeným vtipem, který možná urazil hocha naproti ní. Vypadal tak na dvacet let, možná i miň. Stál v pozoru a na své hrudi se lesklo třpytivé brnění. Vznešený výraz na jeho opálené tváři dívku něčím vzrušoval a uspokojoval, tím byla více zvědavá a přemítaje ve své hlavě, se snažila získat z jeho plných rtů další informace.
,,Odkud jste, smím-li se zeptat?" Vykaje svému protějšku byla ochotna přisunout své tělo blíže k onomu zmíněnému, jenž oplýval ve velkém zrcadle.
,,Pocházím z Bakertonu má lady.," Při oslovení, kterým ji nazval, se její líce jen začervenali stydlivostí, když k tomu Aranel přidal i přivlastnění, málem se skácela na studenou podlahu. ,,A odkud vlastně pocházíte vy?" Tázavě pohlédl na její zvráštělou tvář, která ho pozorovala s líbezným uculením.
,,Bydlím nedaleko Wellingtonu.," Odpověděla pohotově. ,,Kde vlastně leží vaše město? To bude někde v Evropě, ne?" Zajímalo Rose. Chlapec přešlapoval z jedné nohy na druhou a při této otázce popřemýšlel nad svou možností, jenž měl povědět.
,,Budu vás muset zklamat slečno, ale nepocházím z vašeho světa."
,,Tak odkud jste?" Zvážněla.
,,Naše země je velmi stará a urozená. Z jihu je obklopena hustou loukou, jenž se rozplývá až do odlehlé pustiny Mraghort. Severní část je ohraničena horami, za kterými leží Hantendet, ze západu proudí Rychlá Řeka, až z nedalekého Gritdollu a na východě je usazené Moře Zmaru, kdo se odhodlal vyplout z přístaviště jakéhokoliv města, už se nevrátil. Země, jenž tolik miluji se nazývá Avantea, posvátná půda našich předků. Otců i matek." S hrdostí v hlase a s postojem rovným jako pravítko, vyslovil své tužby jako báseň, jenž měl umět nazpaměť.
Rose znala ten pocit. Být pyšný na svou rodinu, město nebo stát. Chápavost, která z ní musela vyzařovat se linula po celé místnosti jako třpytivé vločky snášející se nad horami. Chtěla slyšet víc, poznat novou kulturu, pohádky, nepřátele, či dokonce největší delikatesy celého království, však v její mysli se naskytla pochmurná představa, jenž se zachytila a potřebovala ven.
,,Araneli?" Tázavě sledovala hocha stále stojící v mohutném, bílém zrcadle. Když zpozorněl mohla se otázat na důležitost, která ji trápila. ,,Nemluvil si s někým z našeho světa?" popošla blíže k něm.
,,Ano, hovořil jsem s jedním mužem." Přikývl.
,,A jak se ten dotyčný jmenoval." Nadějně sledovala zrůžovělé rty chlapce, jak sbírají správná slova.
,,Dean Bewerly, slečno.," Rose se skácela k zemi. Jméno osoby, které vyřkl patřilo otci, jenž se ztratil před lety. ,,Stalo se vám něco?" Otázal se hoch. Chtěl natáhnout svou velkou ruku a položit dlaň na křehoučké rameno dívenky, která hledala správná slova pro tuto situaci.
,,Je v pořádku? Jak se má?," Chrlila jednu otázku za druhou, chtěla vědět vše. Aranel sklopil zrak a sladký úsměv nahradil pochmurný výraz. ,,O-on je mrtvý?" Špitla a v jejich očí se zatřpytily malé, mokré flíčky.
,,Ne to ne.," Vyjekl hrůzou chlapec a snažil se uklidnit posedávající Rose. Té se naskytla letmá naděje, že ještě někdy spatří velké ďolíčky na strnité tváři svého otce, který se tak rád smál. ,,Spíše byl unesen, má paní." Popotáhl a vyhýbaje všem očním kontaktům se radši uchýlil k zírání na své dlaně. Právě v ten moment spadl jedné osobě ze srdce obří kámen, jenž se s nárazem skutálel až do hlubokých končin. Však malý útržek zůstával na raněném místě, pocit strachu a nutkání pomoci svému milovanému.
,,Unesen? Kdo ho unesl?" Chvástavost v hlase se rozjímala po místnosti jako o závod.
,,Kostlivci z Postrodolu. To je mrtvé město.," Sykl k nenávisti. ,,To místo je prokleté a pusté." Zapřemýšlel. Rose rychle vstala a začala pobíhat po místnosti, upřímné panikaření a projednávání plánu na záchranu Deana. První nápad byl zaškrtnut a pomalu uvažovala nad novým.
,,Musíte ho zachránit." Vyhrkla.
,,Král Avantei to nedovolil, není ochoten poslat své vojsko, aby zachránilo někoho, kdo nepochází z naší vlasti, či není urozené krve." Povzdech z jeho úst se rozprostřel v kamenitém pokoji, ve kterém právě stál. Dívenka se zamračila.
,,V tom případě se musím vydat do vašeho světa a zachránit ho sama." Odhodlaně vyřkla svůj nejnovější plán, i když si nebyla dosti jistá s jeho dokončením, musela věřit.
,,To není dobrý nápad slečno." Odsekl Aranel. Možná neměl zapotřebí dělat potíže se svým vládcem, ale mohlo to být i jinak. Třeba jen chtěl chránit čest Rose.
,,Je to můj otec, musím to udělat.," Celé její tělo bylo napjaté. ,,Nemám na výběr." S těmito slovy se hoch napřímil a snažil hledat správná slova pro svou obranu, však žádná nenacházel. Zbývala mu jediná věta.
,,Dobrá budeš moct vstoupit do naší země, ale nech mě si promluvit s králem. Kdyby jsi přišla bez dovolení, hned na místě by ti sťaly hlavu." Oznámil a hluboce se uklonil. Nezbylo po něm nic než proměňující zrcadlo. Poté už Rose viděla jen svůj odraz.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 N. N. | Web | 6. dubna 2013 v 12:37 | Reagovat

Wow! To je dokonalý!
Strašně krásně jsi to popsala, fakt nádhera^^
A je to i takový napínavý.
Nevíš asi tak, kdy bude další díl? Ráda bych si ho pak přečetla:)

2 bebs. bebs. | Web | 6. dubna 2013 v 14:20 | Reagovat

Je to úžasné :33 to čakanie sa určite oplatilo :D

3 boo boo | Web | 6. dubna 2013 v 20:54 | Reagovat

Čekání se vyplatilo,jelikož je to opět úžasné:3 vydej knížku miláčku!:D

4 Jacqueline Jacqueline | Web | 7. dubna 2013 v 18:26 | Reagovat

nádherný!:))

5 Sašááá Sašááá | 17. dubna 2013 v 17:15 | Reagovat

to je dokonalé :3 teším sa na dalšiu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama